Divně?

9. dubna 2008 v 20:00 | Elynch |  Nevysvětluji.
Byla jsem na pohřbu...

Dnes jsem byla na pohřbu. Umřel mi skoro soused. Téměř každý den jsem ho vídala, jak sedí na lavičce před domem a kouří. Někdy i třeba několikrát za den... Nakonec skončil v nemocnici na přístrojích, protože nemohl dýchat.
Mnoho lidí, kteří jsou proti kouření, by mohlo říct, že to bylo cigaretama. Ale je to vážně tak? O tom by se dalo spekulovat...
No, bylo tam hodně lidí, proteklo hodně slz.
Tak jsem si začala říkat, na co jsem se různých lidí třeba ještě nezeptala, a co bych nestihla, kdyby umřeli oni nebo já. Co asi i jeho příbuzní ještě chtěli zjistit, o čem si s ním chtěli promluvit, co už se nikdy nedozví..
Každý člověk má své tajemství. Jenže jaké si s sebou odeneseme vážně "až do hrobu"? Trochu morbidní, já vím.
Fajn, každý jsme už určitě někdy přemýšleli i o vlastní smrti. Ale co pohřeb?
[Emh, tay bylo pár poznámek o tom, jak bych si představovala pohřeb já. Lepší smazat.. ]
Sama nevím, proč to tady píšu.. Snad jsem chtěla podnítit i jiné, aby zapřemýšleli, snad jsem chtěla jen napsat, co si o tom myslím. A snad jsem nechtěla, aby se na Něj zapomnělo jen tak..
Vždycky jsem jako menší byla hrozně ráda, když se na mě někdo usmál.. Nedělal to často, pokud vím, a nesmál se jen tak pro někoho...
Snad jen doufám, že i na mě si jednou někdo vzpomene.. :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Apuška..:D Apuška..:D | Web | 9. dubna 2008 v 23:20 | Reagovat

je to hnusný, když člověk, co ho potkáváš denně najednou jenom tak zmizí...v rozhlase v jednom kuse hlásí "dne toho a toho umřel ten a ten pohřeb bude tehdy a tehdy" ale nikdy jsem toho člověka ani neznala (nebo možná jo, ale neuvědomuju si to...) ...

a já hodně uvažuju, jakej bude můj pohřeb...kolik lidí tam bude, kolik lidí bude plakat a jestli tam vůbec někdo bude...a teď jsem si vzpomněla na pohřeb Krvavé Dásně...tak přišla jenom Lisa a ani farář ho neznal...pak mu chtěla prokázat úctu a chtěla zahrát v rádiu jednu jeho píseň a aby to všichni slyšeli...slyšeli to...:) kolik lidí bude chtít vzdávat úctu mně? a kolik lidí na mě zapomene a vpomene si až narazí třeba na nějakou věc, co by mě silně připomínala...zvlášní...

2 leon leon | Web | 10. dubna 2008 v 11:24 | Reagovat

Vo škodlivosti kouření se hodně mluví, dost bez účinku. Až se potom člověk potká s krutými následky!!!

3 Insanity Insanity | Web | 11. dubna 2008 v 19:31 | Reagovat

Krásnej článek :)

O tomhle všem jsem taky dost přemejšela po tom, co mi umřel kámoš...na hrozně moc věcí bych se ho chtěla zeptat a už nemůžu :(

Smrt je zvláštní a znepokojivá...ae zajímalo by mě, co bude po ní?

4 Skull Da Skull Da | Web | 12. dubna 2008 v 9:14 | Reagovat

Jo článek krásnej....já byl na pohřbu taky nedávno...umřel mi praděda. Taky bylo hodně slz, ale já si řek že smutnej nebudu, protože praděda by nechtěl anych se kvůli němu trápil :-) ber to tak...

5 Narrion Narrion | 28. září 2008 v 0:32 | Reagovat

Někdo na tebe nikdy nezapomene. Jsi úžasná dívka, kterou z celého srdce obdivuji a zřejmě i miluji. Tebe i všechny ty tvé další osůbky ;-) Jsi andělem v mém životě. Bohyní mé duše. Znamenáš pro mě víc, než kdokoliv jiný kdy znamenal.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama